Novodobá historie pražského urbanismu

Tato práce se zabývá novodobou historií pražského urbanismu. Na začátku práce se zabývám Haussmannovou renovací Paříže a Ildefons Cerdàovou organickou renovací Barcelony. Oba tyto plány jsou, podle mě, naprosto klíčové v oblasti evropském urbanismu a chci na ně více upozornit. Následně se přesouvám k hlavnímu tématu, kterým je novodobá urbanistická historie Prahy. Začínám v roce 1850, kdy dochází k připojení Josefova, jako páté čtvrti, k tehdejší Praze. Následně se zabývám jeho asanací a výstavbou nové čtvrti.
V další kapitole se zabývám spojením okolních obcí do tzv. Velké Prahy. Popisuji, jaké důvody spojení mělo, proč předchozí pokusy selhaly a jak vznik republiky tento proces urychlil. V práci se též zabývám tím, jak funkcionalismus a brutalismus, změnily tvář Prahy a které stavby v Praze nesou jejich poselství. Dále jsem psal o historii městské hromadné dopravy v Praze. Od první tramvaje tažené koňmi až k metru D.

Píšu též o druhé pražské expanzi z 60 a 70 let, při které se z Prahy stalo milionové město. Dále popsuji téma pražských sídlišť, jak v česku vznikl první panelák, kdy docházelo k jejich masivní výstavbě, a proč nás hned tak neopustí a nejsou tak špatné, jak si mnoho lidí myslí. Na závěr přidávám kapitolu o tom, jak se rozvíjel památkový pohled na město.

Na konec jsem přidal kapitolu o krizi bydlení v Praze a případných řešení. Kapitola je jako jediná ze současnosti a využil jsem v ní zkušenosti, které jsem získal během psaní práce.
V práci jsem nakonec nezmínil budoucí dopravní projekty v Praze, ačkoliv jsem to měl v návrhu práce. Rozhodl jsem se převážně kvůli dlouhodobému stavebnímu procesu.

O dalších důvodech podrobněji píšu na konci kapitoly 1.3.4.
Součástí práce je též audio rozhovor se zastupitelem MČ Prahy 3 Matějem
Michalkem Žaloudkem. Rozebíral jsem s ním, jaké to je být zastupitelem, jak se může veřejnost více zapojit do chodu města a proč městu trvá dlouho, než něco zrealizuje. Téma jsem si zvolil, protože během pandemie covidu 19 jsem se mnohem více začal zajímat o místo, kde bydlím. Začal jsem vnímat jeho nedostatky a přemýšlel jsem,
jak je vylepšit. Mnohem více jsem začal vnímat komunální politiku, o kterou bohužel většina veřejnosti nejeví zájem. Tehdy se pro mě téma urbanismu a městského rozvoje stalo velkou prioritou. Vždycky jsem měl velký zájem o veřejnou dopravu a její rozvoj –a doprava jde přirozeně ruku v roce s urbanismem. Téma jsem též zvolil, protožecítím nutnost poukázat na tento aspekt historie města, kde žijeme. Při psaní jsemtotiž narazil na informace, které mi doposud byly tajemstvím, ale jsou podle mě takklíčovou součástí naší nové historie, že by se o nich mělo učit na školách. S důsledky urbanistické historie se totiž setkáváme každý den, i když ji většina z nás vůbec nezná, a kvůli tomu je pro nás mnoho věcí nepochopitelných.