Český zemský sněm doby předbělohorské

Český zemský sněm doby předbělohorské

České království v období před bitvou na Bílé hoře odpovídalo svým politickým systémem stavovské monarchii. Tato doba se tak vyznačuje soupeřením mezi panovníkem společně s jeho dvorem a stavovskou obcí tvořenou šlechtou a královskými městy. Podstatnou úlohu v tomto zřízení hrály zemské sněmy, kde se střetávaly zájmy výše zmíněných stran. Cílem této práce je představit principy a podstatu fungování předbělohorského sněmu českého království na příkladu pražského období vlády císaře Rudolfa II., neboli jeho vlády přímo z hlavního města království.
Splnění teoretického cíle je rozděleno do tří kapitol. Úvodní kapitola se zabývá popisem politického systému předbělohorské doby, zejména představením české stavovské obce a úřadů zemské vlády. Druhá kapitola přibližuje funkci a pravomoce českého sněmu. Třetí kapitola je věnována ukázání předbělohorského sněmovnictví v praxi na příkladu průběhu sněmu z roku 1603. Toto sněmovní jednání je poměrně specifické, jelikož zde stavovská opozice veřejně vystoupila proti zahájené rekatolizaci.
Umělecký cíl práce obsahuje autorský literární text s názvem Pikartská povídka. Ta se odehrává v průběhu sněmu z roku 1603. Záměrem povídky je zejména lépe zaznamenat atmosféru daného jednání. Z tohoto důvodu v ní jsou menší odchylky od skutečných událostí.
Praktickým cílem práce byla přednáška uskutečněná 15. 4. 2024 v strašnickém sboru Českobratrské církve evangelické. Během přednášky byl na začátku osvětlen nábožensko-politický kontext a následně představeno fungování českého zemského sněmu .